Můj měsíc- červenec, srpen

Čeká na mě mě nádobí, špinavá podlaha, plný koš prádla a spoustu dalších věcí, které bych " měla" udělat, ale protože poslední dva, nebo vlastně tři měsíce byly opravdu hodně náročné, tak jsem si řekla, že  občas neuškodí, když nic neudělám. Že bude fajn, když přijdu z práce, lehnu si do postele, zdřímnu si, budu si číst, nebo jen budu koukat do zdi a úplně vypnu.

Jako dítě jsme milovala letní prázdniny, vlastně i jako  puberťačka a vysokoškolačka. Vždycky to pro mě znamenalo období nových zážitků a hromadu volného času s kterým si můžu nakládat jak chci.
Teď, když už je ze mě "zodpovědný" dospělý už to taková sranda většinou nebývá, ale musím říct, že tohle léto patřilo mezi ty nejnabitější a nejšílenější za poslední roky:)



Červenec

Konec června a začátek července jsme strávili v Budapešti a já si to tam úplně zamilovala. Nádherný město, úžasná atmosféra, výborný jídlo a moc milí lidé. A to metro, jakoby úplně pasovalo do světa Harryho Pottera. Slavnostně přísahám, že tohle nebyla naše poslední návštěva!



Pár dní po návratu z Budapešti mě čekala rozlučka se svobodou. Přiznám se, že jsem se na ni  moc netěšila, kvůli pár pozváním, které jsem si nepromyslela a  během toho když to holky plánovali bylo trochu veselo, ale překvapivě  to dopadlo nad čekávání super. Samozřejmě  se to neobešlo bez toho aby bylo nějaké drámo, ale dost neočekávaně to bylo z naprosto jiné strany, než  bych to čekala ale stejně to bylo skvělý!:)


Hned týden po rozlučce aby jsme se nenudili a samozřejmě proto, že jsme toho měli málo, jsme si udělali pár výletů po krásách naší země. V pátek 13.7 jsme vyrazili na zámek Nové Hrady ( článek najdete ZDE) a taky jsme se vydali směr Toulovcovy Maštale, kam jsem jako dítě školou povinné jezdila na tábory a bylo to boží ♥ V tu chvíli mi došlo, jak moc mi chybí příroda a náš free život na Zélandu.




V sobotu jsme měli  v plánu vyrazit směr Jižní Morava a podívat se na zámek Lednice a do Mikulova, nečekaně jsme ten den nic nestíhali a nakonec jsme vyrazili až v neděli. Vyšlo nám krásný počasí  my si užili den jen sami pro sebe, viděli spoustu krásných míst a taky si pořádně narvali pupky! I když cesta po D1 zpátky do Prahy mě stála spoustu nervů, ale zase jsme díky tomu viděli Chrám Sv. Barbory v Kutné hoře při západu slunce ♥




Hned další víkend mě čekalo první oficiální svatební focení po x letech a abych řekla pravdu, byla jsem z toho hodně nervózní. Nakonec  to byl úplně skvělý a já po si po hodně dlouhé době uvědomila, že přesně tohle je to, co mě naplňuje a že  se chci věnovat jenom focení. Navíc si nevěsta a zároveň  moje bývala spolužačka z vejšky Áďa,  chystala téměř vše na svatbu sama a navíc měli  dvakrát tolik lidí co my a já si říkala, že když to takhle zmákli oni, tak to zmákneme taky  a po x týdnech jsem se dala úplně do klidu.



Musím se však přiznat, že mi to dlouho nevydrželo. Díky příšernému vedru jsem následující dva týdny nemohla spát. Byl výkon, když jsem za celou noc naspala 4 hodiny a  díky tomu jsem měla i spoustu času přemýšlet nad blbina, stresovat  a pak se chovat jak totální  iracionální blázen. 

A pak najednou byl týden před svatbou, drahoušova rozlučka a  dodělávání věcí, které se ještě dali udělat předem a já vyšilovala, vyšilovala a vyšilovala. Když už nic jiného, tak jsme šli se ségrou po hrozně dlouhé době  fotit ♥




Poslední den v práci před dovolenou jsem od kolegyň dostala Jelínka a  dostali jsme poukázku na naši první únikovku. Jak jsem měla poslední dobou nervy na pochodu, tak jsem byla dost naměkko :)


Srpen
Srpen začal hodně hekticky. Zbývalo pár dní do svatby a bylo asi milion  věcí, které bylo potřeba  vyřídit, udělat  a nachystat. Do toho nám přijela naše kamarádka a bývala spolubydlící z Irska Lisa, takže kromě balení a nakupování různých krámů a jídla, jsme strávili  den procházkami po Praze, zašli si do CocoVanu na Střeláku, kde to vypadá vážně kouzelně, ale musím říct, že takhle nepříjemnou obsluhu jsem ještě nezažila a ani limča nebyla kdo ví jaká hitparáda. Zašli jsme si na běd na trhy na Jiřáku a do toho děsně populárního  vietnamského bistra a pak nás čekala  společně   únikovka, kterou jsme dostali od kolegyň . První v našem životě. A ne zrovna úspěšnou, ale i tak to bylo super:) Pak už nás čekalo jen kafe a dortík v mé nejoblíbenější kavárně a vyrazili jsme směr rodná sladký domov. Pak už nás čekal jen jeden a půl dne šílených příprav a bylo to tu! Den před svatbou jsme měli ještě naplánovanou tajnou narozeninovou oslavu pro drahoušovu mamku. No bylo toho dost:)


Skoro nachystáno!

Od 4.8. jsem vdanou paní a pořád mám dny, kdy tomu nemůžu uvěřit. Sice tomu předcházel šílený stres, ale samotná svatba byla úžasná. I když se pár věcí nevyvedlo jak mělo, byl zmatek a na spoustu věcí se zapomnělo a byla jsem po těch 14 dnech kdy jsem skoro nespala fakt unavená, i přesto, kdykoliv si na to vzpomenu tak se přiblble usmívám:)

Fotky od  skvělého Martina Faltejska! Už se těším, až  budou hotové♥


Po svatbě jsme vyrazili na pár dní do Vídně, kam jsme za poslední roky měli  naplánovaný výlet několikrát, ale až teď to vyšlo. Vídeň je krásná, ale přiznám se, že Budapešť se mi atmosférou líbila víc, ale hlavní důvod proč jsme do Vídně jeli byl koncert Eda Sheerana,  na který jsme si koupili lístky  už minulý rok v srpnu a byl to naprosto úžasnej zážitek!





Po Vídni měli následovat Dolomity, ale bohužel jsme nesehnali žádné ubytování za  nějakou přijatelnou cenu, takže jsme nakonec  jeli  na jeden den zpátky k rodičům, strávili jeden den u bazénu a pak jsme se vrátili domů do Prahy, procházeli se, jedli a užívali si sami sebe. Jo a šli jsme na Pride!:)





Návrat do práce byl trochu horší, ale s myšlenkou, že  nás v září čeká další dovolená se to dalo přežít.
Týden na to jsem měla možnost fotit další svatbu, která byla sice úplně jiná než ta předchozí, ale taky krásná:)

Přiznám se, že mi trochu  splývá, co jsme dělali minulý týden. jediné na co si vzpomínám je, že jsme poprvé zašli na Running sushi a já byla tak děsně přecpaná, že jsem nemohla pomalu ani dojít domů. Prostě prase! Ale bylo to výborný!





Jo a v sobotu mě čekala další svatba, která se konala na zámku v Chlumci nad Cidlinou a měli tam tuhle úžasnou slavobránu jak z pinterestu♥ Já ty svatby miluju!




Tenhle týden mě čeká sraz s mojí bývalou spolužačkou z vejšky, válecí středa s manželem( chápete to?? s manželem ♥) , v pátek odjezd směr Krkonoše, kde mě v sobotu čeká pravděpodobně poslední svatba v tomhle roce a v neděli  možná food festival, nebo jen procházka po Praze.No a večer si pak sbalíme pár švestek a v pondělí ráno směr Berlín a ve čtvrtek letíme na Tenerife ♥

No a teď pár věci,co se nikam nevešli.

Dnes jsem dočetla tuhle boží knížku a doporučuji ji všemi dvaceti! Přelouskala jsem ji za 3 dny:)


 Taky jsme se konečně byli podívat na vyhlídce Máj, ale zaboha si nemůžu vzpomenout, kdy to bylo:))

Víkend na vesnici a ranní jóga na zahradě. Nikdy jsem nechtěla dům, vždycky jsem si říkala, že chci bydlet v bytě,  ale asi ho chci. Se zahradou, kde bych se mohla válet, číst si a cvičit jógu. Jo a taky jsem říkala, že chci rozhodně bydlet ve velkým městě. No řekněme si, že vesnicelife má taky něco do sebe, ale ještě jsem se k tomu úplně nepropracovala :D

No a spoustu jídla, nečekaně!

Asi nejlepší palačinky, co jsem kdy jedla!

Share:
Read More

Zámek Nové Hrady

Krásný den všem,

Dneska mám pro  vás pár tipů  na výlety po krásách naší vlasti. Konečně jsme zase trochu mobilní a nemusíme se všude plácat autobusem nebo vlakem a tak jsme si řekli že by  bylo fajn  si zase vyrazit  výlet  a jako první zastávku jsme si vybrali právě zámek Nové Hrady.

Městečko Nové Hrady se nachází kousek od Litomyšle a i přes to, že to nemáme z naší rodné vísky daleko, jsem zámek navštívila  naposled někdy na základce. Hanba mi.

Pamatuji si jak mi jako malé  zámek přišel jako  to nejlepší místo pro princezny  představovala jsem  si jak  tu budu bydlet, to že mi k tomu chybí bohatý ženich, jsem samozřejmě v té době neřešila:)

Když jsme začali plánovat svatbu a byl mi zavrhnut obřad někde v lese, tak zámek byl jedním z míst, které se nám líbilo na , ale nakonec nás odradila vysoká cena a že tam mají svatby jak na běžícím páse a  my se po obřadu rozhodně nechtěli nikam honit. A hádejte, kde budeme mít obřad?:) V tom  úžasným lese, kam vede děravá polňačka a lišky tam dávají dobrou noc ♥

Ale teď zase zpátky. Z mých dětských let mi také utkvělo v paměti, že tam měli cukrárnu s tou nejlepší zrmzlinou a skělými dorty a víte že já a sladký! Takže o to víc jsem se  tam těšila.

Malé info okénko
Zámek  byl postaven v roce 1777 hrabětem Jeanem-Antoinem Harbuvalem de Chamaré   v rokokovém stylu a údajně je prý patří mezi jedinečné stavby v Čechách a  také nebyl nikdy přestavován! Už více než 20 let patří zámek rodině Kučerových a momentálně prochází velkou rekonstrukcí.

A teď moje dojmy!

Zámek je pořád stejně krásný, jak jsem si ho pamatovala a za mě určitě patří do top desítky hezkých míst v Pardubickém kraji, které by měl každý navštívit. Bohužel   jsme neměli štěstí na prohlídku a tak jsme si řekli, že se aspoň pořádně projdeme zahradami, které celý zámek obklopují. Zahrady  jsou krásné a určitě  jsou ještě hezčí na jaře, když všechno krásně rozkvete.

Zahrady jsou rozdělené na jednotlivé části. Najdete zde italskou, francouzskou, parkánovou, Zeleninovou nebo taky rozárium. Kromě zahrad se můžete podívat do do muzea cyklistiky nebo do galerie klobouků a součásti je také  dančí obora. My jsme sice daňky  viděli jen z dálky, ale i tak to bylo fajn:)

Jediné, co mě opravdu zklamalo byla místní cukrárna, byla to  bída z nouzí. Škoda, protože jinak by to nemělo chybičku:)


A co vy, znáte zámek Nové Hrady?:)










Asi ten nejhorší mrkváč, který jsem měla možnost ochutnat...







Nikdy jsem sice po domě netoužila, ale představa domku s takovým úžasným  "balkonem",  to bych se stěhovala hned:)






Share:
Read More