Nový Zéland a naše pracovní zkušenosti

by - dubna 18, 2017

Krásný den všem,

Dneska jsem se trochu rozepsala, ale tak doufám, že to nebude tolik vadit a že se najdou i tací, kteří to úspěšně dočtou až do konce:)

Zéland je všude prezentován jako ráj, kde  je nádherná příroda, neskutečně milí lidé, vysoká minimální  mzda, práce se tu rozdává na počkání, všude na vás čekají  a každý tu prdí duhu a voní po fialkách.

Ale držme se  při zemi. Příroda je tu opravdu neskutečná, lidí jsou tu opravdu milí ( i když oproti Irům, kteří mají mezi kamarády spoustu cizinců, tak  Kiwáci se tak nějak drží pospolu  a moc vás mezi sebe nepustí ), minimální mzda  tu sice vysoká je, ale všechno je příšerně předražené a  s prací je to tu pěkná bída.

A tak jsem si říkala, že vám trochu přiblížím,  jaké práce jsme tu za toho půl roku dělali my.

Původně jsme  sem jeli s tím, že  prvních několik měsíců zůstaneme v Aucklandu, najdeme si normální práci atd, ale  protože se nám tam nelíbilo, tak jsme s rozhodli začít cestovat a  dělat  celý rok jen sezónní práce. ale  nakonec je stejně všechno jinak, jako obvykle!

Kiwi sady

První práci, na kiwi sadech, jsme si našli   hodně rychle. Dostali jsme číslo, zavolali si a za pár dní už jsme šli podepsat smlouvu a začali pracovat. Těšili jsme se až zase začneme něco dělat a že  se konečně s někým seznámíme. No.

Práce to byla ze začátku hodně náročná a prvních několik dní mě   na konci dne boleli tak hrozně záda, že jsem skoro nemohla chodit, ale když si člověk zvykl, tak se to dalo.

Říkala jsme si, že to  shrnu v plusech a mínusech, aby to bylo trochu přehlednější.

PLUSY

  • Mohli jsme  celou dobu poslouchat hudbu
  • Vždycky nám zaplatili všechno, Čas strávený v autě, když jsme přejížděli na jiné sady i veškerý trainnig
  • Pokud bylo hezké počasí pracovali jsme   přesně takový počet hodin, jak nám předem řekli
  • Měli jsme jsme jasně dané přestávky na oběd na  a sváču.
  • Boss ( kontraktor ) byl úplně v pohodě  a když jste něco udělali špatně tak vám to v klidu ještě jednou vysvětlil. Neslo se, že by na nás někdy někdo zvyšoval hlas.
  • Měli jsme timesheets, kam jsme se podepisovali, kdy jsme ráno začali a kdy jsme odpoledne skončili. Aby  bylo jasně vidět kolik jsme odpracovali.
MÍNUSY
  • Byli jsme  ve skupině samých  španělsky mluvících lidí a až na dva z nich , nikdo neuměl anglicky, takže jsme si moc nepokecali.
  • Za 4 týdny se nám vystřídal  3 supervisoři.  Ta první neuměla vůbec anglicky, takže  první den probíhal tak, že  mluvila půl hodiny španělsky, jak to  máme správně dělat a  pak se to asi 5 minut snažila vysvětlit nám, i když ze sebe nebyla schopná dostat ani základní slovíčka.
  • Když jsme se rozhodli skončit, řekli jsme si, že to řekneme pár dní dopředu, že se přece nehodí v pátek říct, že v pondělí už nepřijdeme.  A za dobrotu na žebrotu.  I když  nám ještě půl hodiny předtím supervisorka říkala jak nám to hrozně jde a jsme rychlí, tak po tom , co jsme  řekli že v pátek končíme  nám oznámila, že už zítra chodit nemusíme, že jsme pomalí, děláme to špatně a je to ztráta času. Parádní jednání. Nakonec asi  za hodinu přišla, že teda  udělá výjimku a můžeme do toho pátku zůstat. Musím říct, že jsem měla co dělat abych jí neoznámila, že si tu její velkorysost může strčit do zadnice!:D
I přes těch pár mínusů, to byla jedna z těch lepších prací a i když už by mě nikdo  na sadech nedonutil pracovat, jsem za tu zkušenost ráda.


Vinice

O pár stovek kilometrů dál, jsme si našli další práci, tentokrát na vinicích.  Dostal se mi do ruky seznam s čísly na kontraktory  tak jsme volali a posílali smsky. A z jednoho čísla nám zavolali, že  momentálně nabírají, tak jestli můžeme přijet hned na uvedenou adresu, podepsat smlouvu a od zítřka nastoupit.

Během 10 minut jsme se dostali k docela luxusní víle, kde  dotyčný boss bydlel,  zazvonili, otevřel nám Ind a oznámil nám, že teď nemá čas tak ať hodinu počkáme.  Docela nás to nasralo, protože do telefonu nám tvrdil, že máme přijet ihned. No takže jsem ještě napsala na FB,  zda má někdo zkušenosti s tímhle kontraktorem ( protože  pár dní zpátky se tam rozjela debata, že spoustu lidé dělalo pro indické kontraktory, ale že jim  dluží ještě několik výplat atd ). Byli jsme uklidnění, že je úplně v pohodě a a že je férovej. No a takhle začala naše nejhorší zkušenost.

PLUSY
  • Potkali jsme  zde spoustu super lidí
MÍNUSY
  • Týdně jsme třeba 6- 8 hodin  strávili ježděním mezi vinicemi a neviděli jsme z toho ani korunu. Jeden den se mělo jet někam dál. V 6:00 byl sraz, do půl 7 jsme  čekali na další minibus, pak se hodinu jelo a v 7:45 jsme se konečně dostali na vinici.  Co na tom , že jen za ráno jste ztratili  téměř dvě hodiny, které vám nikdo nezaplatí. A pak ještě cesta na zpět.
  • Až na jeden týden nám  pokaždé chyběly 2-3 hodiny na výplatě
  • Jendou se stalo, že jsme přijeli na vinici a boss nám vysvětloval novou práci a po hodině, co jsme se učili jak to pořádně dělat, nám oznámil, že  zaplacení budeme až odteď, protože jsme vlastně za tu hodinu nic neudělali a že on nás přece nemůže platit za nic. 
  • Několikrát se stalo, že někdo udělal něco špatně, supervisorka vypěnila, začala na nás ječet a řekla nám, že nám poslední hodinu nezaplatí. Taky milujete, když pracujete zadarmo?
  • Nikdy jsme nevěděli jak dlouho budeme pracovat
  • Neměli jsme pravidelné pauzy a kolikrát se stalo, že jsme pracovali 12 hodin  a z toho jsme za celý den  měli jen 35-40 minut  pauzu a  makali třeba i 7 hodin v kuse bez odpočinku, kdy na nás pralo sluníčko.
A na závěr . Když jsme jednou odmítli pracovat v hrozném lijáku, tak nám bylo řečeno, že nikdo domů nepůjde ať  makáme dál, že zavolají bossovi a on přijede a uvidí se. Boss přijel a  začal  do nás valit, že máme problém pro něj pracovat a že venku stojí řada lidí, co nás může hnedka nahradit a prostě nedokázal pochopit, že když je člověk durch mokrý a je mu zimu, že to sním nemá nic společného. Pořád si mlel to svoje jako malé děcko. Opravdu už nikdy víc!




Shrnula bych to asi tak, že být  po střední a být to jedna z mých prvních prací za podobné peníze tak se možná nechám odírat a dělat ze sebe debila, ale takhle to na nás bylo opravdu  moc.  Navíc díky tomuhle  uvažování ( nahrabu si  co nejvíc peněz a přežiji to, že si se mnou vytírají prdel ) tu jde  úroveň práce strašně dolů. Takže  místo toho aby tihle podvodnicí  dostali co proto a ani si neškrtli, tak si vesele dál vydělávají, protože se najdou  troubové, kteří pro ně budou dál dělat.


Po Vánocích nás čekal docela krušný měsíc, protože jsme víc jak  4 týdny nemohli najít žádnou práci a  pomalu, ale jistě nám začali docházet peníze a  protože  už jsme po tomhle měli všeho po krk, tak jsme si řekli, že na veškeré vinice a sady dlabem a stěhujeme se do města. Tak jsme se ocitli v Christchurch a  začali si hledat práci s pomocí agentury.

Agentury

Navštívili jsme dohromady tři agentury. V první byli docela nepříjemní  a oznámili nám, že práce není, takže jsme se sebrali a  šli dál a tak jsme skončili u Ryan Recruitment. 

PLUSY
  • Na začátku nám našli práci docela rychle
  • Měli jsme vyšší plat než je minimální mzda
  • Obě práce, které nám zařídili  nebyli nijak náročné
  • Nikdy nebyl problém s výplatou
  • V práci jsme potkali  pár moc fajn lidí
MÍNUSY
  • Dost často se stávalo, že nereagovali na volání ani na smsky, ale v případě, že potřebovali něco oni, tak  nás uháněli o 106
  • Občas nebyli schopní na rovinu říct, že pro nás nemají práci a tvrdili nám, že ještě během dneška, případně zítřka nám dají vědět,což se samozřejmě nestalo a my takhle strávili  týden doma čekáním na něco, co nepřijde a  telefony  nám samozřejmě nebrali.
A protože nás tenhle systém ignorace po  2 a půl měsících přestal bavit,  tak jsme se rozhodli skončit a jít do jiné agentury. Přeci jenom, sezením doma si na chleba nevyděláme.

Na doporučení jsme zašli do AWF u které jsme momentálně dva týdny, takže ještě nemám moc co  hodnotit, ale  co se týče přístupu, tak rozhodně mnohem lepší než u Ryana . Zatím se ještě nestalo, že by nám nikdo neodepisoval, nebo sliboval hory doly. Akorát je problém, že často mají nějakou práci pro kluky, takže přítel jde pracovat a já sedím doma, ale doufám, že v nejbližší době  pro nás najdou nějakou dlouhodobější práci.


A co bych k tomu řekla na závěr?

Najít si tu práci a vydělat si tu spoustu peněz mohlo být  snadné  před lety, ale momentálně, kdy je tu každý rok tisíce a tisíce  backpackerů to už taková sranda není.  Navíc jsme se setkali s tím, že  když se někdo veřejně rozhodl říct, že je tu sice nádherně, ale zase taková hitparáda s prací  to není, tak se na něj lidi  sesypali jak vosy, že akorát zabírá místo a že je tisíc dalších, kteří by ho rádi nahradili a že vlastně nemá vůbec nárok si stěžovat.

My jsme sem jeli s tím, že si to tu pořádně užijeme, že procestujeme maximum, našetříme si na cestování po Asii, na Vánoce doma v Česku, na a výlet se ségrou do Londýna  a jako bonus na cestu do Kanady. Teď po těch pár měsících můžu říct, že budu  vůbec ráda za to,  aby jsme si našetřili na ten měsíc cestování po Jižním ostrově a pak na cestu po Asii, na kterou už jsme si koupili letenky. Na Vánoce  holt budeme vyrábět gelové  svíčky. Babičky to ocení!

Pokud se vám v budoucnu naskytne příležitost se na Zéland podívat, tak jeďte! Je to neopakovatelný zážitek a rozhodně to za to stojí .  Jen nevěřte tomu, že všechno je tu jenom růžové. Spousty lidem dělá dobře, že jim ostatní závidí a přiznat, že ne všechno je tu ideální přeci nejde. To už by jim nezáviděli tolik.

You May Also Like

4 komentářů

  1. Jsem ráda za takový upřímný článek! Přesně takové pocity mám totiž i z různých diskuzí na netu a z doslechu. Já osobně byla na Zélandu jen pár dní na dovolené, ale byla jsem překvapená, jak moc je tam draho - dokonce i více než v Austrálii, kde jsem v tu dobu žila (a to se o Austrálii říká, jak je tam draze, ale mzdy jsou tam přece jen vyšší) Navíc jak říkáš - tolik backpackerů na jednom místě a všichni jdou za tím stejným! Co se týče přírody, tak ale Zéland máloco překoná :)

    Hodně štěstí!

    Zápisky z cest a života v Anglii ⇨ Secrets of M

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý článek, je super, že jsi o tom takhle napsala.

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  3. Je dobře, že se nebojíš napsat věci tak, jak opravdu jsou. Za sebe si prostě myslím, že tohle lidem prospěje víc, než všechny ty sluníčkové články o tom, že jen co člověk na NZ přijede, hned si vydělá miliony a bude mu hej.

    OdpovědětVymazat
  4. Líbí se mi tvá upřímnost. A díky ti, že jsi mě vyléčela ze Zélandu. Podívat se tam chci, ale po tomhle článku tam už nechci chvíli žít. Upřednostním jiné položky na seznamu ^^ :))

    Gabux

    OdpovědětVymazat

Instagram